Lakýrnictví

Původ japonského lakýrnictví uruši (漆) lze vystopovat již v 5. tisíciletí př. n. l. Základem laku je šťáva plodů škumpy fermežové (Toxicodendron vernicifluum). Jako červený pigment byla používána lešticí červeň (přibližně oxid železitý) nebo rumělka (sulfid rtuťnatý). Lakem se pokrývá jak keramika tak především dřevo. Lak se zpravidla nanáší v několika vrstvách, každá nová po pečlivém zaschnutí. Povrch se dále zdobí, nejčastěji filigránským zlacením.