Japonsko-čínské vztahy, jak mezistátní tak mezilidské, jsou velice komplikované. Oba národy si po staletí navzájem nadávají do barbarů.

Neviditelný pesPrvními čínskými usedlíky na japonském území byli vedle buddhistických mnichů obchodníci a piráti, případně provozovatelé obou řemesel, žijící rozptýleně především na západě země. První Čínská čtvrť vznikla koncem 17. století v Nagasaki víceméně násilně, aby měl tamní šógun lepší přehled a kontrolu nad ekonomicky agilními Číňany. Jižně ležící Nagasaki bylo odedávna jakousi přirozenou branou do Japonska, v polovině 16. století zde byly položeny i základy japonského křesťanství. Další, dnes významnější čínské čtvrti vznikly až v 19. století ve městě Kóbe a posléze v Yokohamě.

Současná čínská komunita čítá něco přes půl miliónu lidí, čili asi půl procenta. Tedy legálně zde žijících. Ještě v roce 1995 jich zde žilo jen asi 150 000. Nárůst způsobilo jisté uvolnění čínského režimu, v jehož důsledku začali do japonských univerzit a výzkumných ústavů prosakovat čínští studenti - vědečtí kuliové, takže odborné časopisy začaly zaplavovat články publikované třemi Číňany a k autorskému týmu připodepsaným hostitelským profesorem.

Druhou vlnou byli takzvaní techničtí cvičenci či praktikanti, zaučující se na výrobních linkách řady japonských podniků. Slovo takzvaní nevolím náhodou, protože čas od času se v médiích provalí, že technická praxe je jen zástěrkou, pod kterou lze do Japonska legálně dostat levnou zahraniční pracovní sílu. Občas tlumočím v masokombinátu, do kterého jedna česká firma po převálcování německé a americké konkurence dodává strojní vybavení, čímž příjemně šimrá mou vlasteneckost. V době polední masokombinátní pauzy vídám z provozu vycházet téměř výhradně urostlé Číňanky, Japonci se valí zpravidla jen z kanceláří.

Jak rostla kupní síla kontinentálních Číňanů, začaly se někdy po roce 2000 i v Japonsku objevovat skupinky čínských turistů. Cílem první turistické vlny byly především obchody s elektronikou a dalším spotřebním zbožím. S tím, jak se postupně sytil čínský domácí trh, nákupčích turistů začalo ubývat a začali je nahrazovat skuteční cestovatelé. Ti kupodivu neplní jen nejprofláknutější památky, ale člověk se s početnými skupinkami může setkat i na odloučených a turistickými katalogy utajovaných místech. Velkou čínskou skupinu jsem dokonce potkal až na útesu Jōgasaki, výspě poloostrova Izu. Mezi vyhledávané cíle čínských turistů patří i yokohamská Čínská čtvrť, potkávám jich tam mraky. To nechápu, protože si nedovedu představit, že bych se jako Čech vydal někam tisíc kilometrů daleko, abych si tam dal třeba guláš.

Za ta desetiletí, co Číňany potkávám, se pronikavě změnila jejich vizáž. Špatně padnoucí konfekci a vojenský zástřih postupně zaměnili za značkové oblečení, melír, či odbarvenou čupřinu. Přibyly špičkové fotoaparáty. Ještě ztišit konverzaci, umravnit děti a respektovat pokyny psané i v čínštině, a budou například od tchajwanských turistů naprosto k nerozeznání... 

sinojapan-01
Širší čínská rodinka se kochá a selfíčkuje docela daleko od civilizace u mysu Jōgasaki.
sinojapan-02
Majitel kýčařství urputně brání své duševní vlastnictví před mým foťákem.
sinojapan-03
Sympatická prodavačka v sousedním obchodě je podstatně vstřícnější.
sinojapan-04
Kuličky šórompo s polévkou uvnitř a masem plněný knedlík nikuman jdou na odbyt...
sinojapan-05
... a chutnají i japonským středoškolačkám.
sinojapan-06
Milá tchajwanská babička v prodejně, kde si léta kupuju moc chutný čaj pu-erh.
sinojapan-07
Soustředěná malérečka. Řvavé barvy jsou spíš pro turisty než pro usedlíky.
sinojapan-08
Tohoto flákajícího se naháněče hostů potkávám před restaurací už nejméně 10 let.
sinojapan-09
Zasklené zátiší s ovarem (v popředí a zaostřen).
Previous Next Play Pause
1 2 3 4 5 6 7 8 9

Komentáře

Share on Myspace