Japonsko etiketa: KonverzaceJaponsko je zemí, kde je řada oblastí etikety přímo ritualizována, až se téměř podobá vyhlášenému čajovému obřadu. Platí to samozřejmě i pro obchodní komunikaci.

Japonci jsou vesměs považováni drsně upřímnými Euroameričany za poněkud zakřiknuté diskutéry s poněkud nejasnými konturami obsahu sdělení. Toto ovšem platí v případě hlavního tématu, zejména při formulaci stanoviska. V nevázané konverzaci, která vlastnímu obchodnímu jednání předchází ovšem dovedou být až nepříjemně zvědaví. Klidně se Vás zeptají na krajně osobní věci, jako je výše platu, rodinné poměry či dosažené vzdělání. Pokud nechcete odpovědět, otázku zamluvte, ovšem zůstaňte zdvořilý. Nezodpovězení nebude považováno za nezdvořilost, naopak si zvýšíte prestiž.

Zachování "pokerové" tváře je v japonském obchodním protokolu nesmírně důležité. Nenechat se vyvést z míry, potlačovat emoce, během jednání zachovávat mírný úsměv ovšem s vyvarováním se jakékoliv žoviálnosti či žertování, na kterém si my Češi tolik zakládáme, je nezbytnou součástí atmosféry pro úspěšné vyjednávání.

Neméně důležité je schopnost určité empatie do osoby mluvčího. Předpokládám, že jednání povedete v angličtině bez tlumočníka. Angličtina většiny Japonců je dosti slabá a všeobecně jsou lepší čtenáři a pisatelé než posluchači a řečníci. Nabudete-li dojmu, že Vám protějšek nerozumí, nesmíte to dát najevo - takový krok by vzal člověk, který se anglicky učil zpravidla jedenáct let, jako potupu. Diplomaticky se ke kritické pasáži vraťte a pokuste se ji zopakovat jinými slovy a pomaleji.

Jednání zahajte oslovením nejvýše postaveného účastníka. K vlastnímu předmětu jednání nijak nespěchejte. Japonci vyžadují určité "zahřívací kolo", během kterého se obě strany oťukají a situace uzraje ke konkrétnímu jednání.

Témata doporučená k "zahřívacímu kolu":
* decentní, neintruzívní dotazy na rodinu partnera
* pochvala pohostinnosti, péče, či kvality jídla, odehrává-li se jednání v restauraci
* zmínky o japonské historii (je dobré projít si ještě doma před příletem do Japonska)
* pochvalné hodnocení japonského umění
* pozitivní zmínky o japonském hospodářství (odpovídají-li situaci - pozor na ironii!)
* pochvala sportu (od tradičních jako sumó a karate až po fotbal - Ivan Hašek)

Témata, kterým se musíte zásadně vyhnout:
* druhá světová válka a úloha Japonska v ní
* negativní komentáře ohledně japonského hospodářství
* žertování v evropském, zvláště českém, kameňáckém stylu
* sebepodceňování

Volbu okamžiku zahájení vlastního jednání zásadně nechte na japonském partnerovi. Kýžený okamžik nastane, když partner pronese "džicu wa ne...", což znamená něco jako "pokud se předmětu týká...". V tom okamžiku končí veškerá legrace a začíná byznys.

Co nejčastěji používejte obrat "I'm sorry." Omlouvání se za cokoli je mazadlo celého procesu. Stejně jako ujišťování opačné strany, že vše je naprosto perfektní. Hostitel se omluví za nechutnou večeři, přestože šlo o výtečný gurmánský zážitek. Host se omluví za nedbale připravené podklady, přestože vznikly ve spolupráci se špičkovým grafikem.

Pozor! Japonské chápání se promítá i do konverzace v angličtině. V japonštině se potvrzení negativně formulované otázky vyjadřuje souhlasem. Takže na dotaz "Isn't the soup too hot?" musíte odpovědět "Yes.", protože Japonec chápe Vaše stanovisko jako "Yes, the soup isn't hot."

Jiný kámen úrazu může pro Evropana představovat správné pochopení nejasných odpovědí. Japonec totiž vyjadřuje své stanovisko jednoznačnou odpovědí yes-no velice zřídka. Takže buďte připraven, že "maybe", "probably", "I'm thinking about it" pravděpodobně vyjadřuje stanovisko kladné, kdežto odkaz na budoucnost jako "I'll consider it" zpravidla vyjadřuje stanovisko negativní.

Zásadně se vyhýbejte přímému odmítnutí či dokonce obvinění partnera. V konfliktních situacích zásadně zůstávejte nekonkrétní, neadresný. Pokud na nějakou klíčovou otázku nedostanete jasnou odpověď, klidně ji několikrát zopakujte v modifikované podobě.

Velmi účinné je naučit se několik základních frází v japonštině, přinejmenším pozdravy. Japonci toto úsilí velice ocení. Tak například "dobré ráno" se řekne "ohajo gozaimas", "dobrý den" je "konničiwa" a "dobrý večer" pak "konbanwa" (zde "n" vyslovujeme skoro jako "m", asi jako ve slově "Zimbabwe"). Voláte-li partnera telefonem, můžete se představit frází "mošimoši Novák des".

Komentáře

Share on Myspace