Pin It

 

01 Došlo i na císařskou rodinu!

Vladařská rodina zaznamenala první případ výskytu kovidí nemoci. Onemocněla mladší dcera zesnulého prince Tomohita, takto bratrance bývalého císaře Akihita, princezna Yóko. (To je ta napravo.) V poslední době se neúčastnila společenských akcí, ani hromadných rodinných obědů či večeří. Negativně bylo testováno i veškeré její služebnictvo, takže nelze vystopovat, kde se nakazila.

Prostě koronáč si nevybírá.

02 Za bodem zlomu?

Podle všeho dosáhla křivka časového průběhu nově zjištěných případů svého maxima a míří směrem dolů. Prakticky ve stejnou dobu uvažuje vláda o prodloužení stavu nouze v Tokiu a okolních dvanácti prefekturách.

Můžeme tedy krásně vidět, jaký má koronavirus náskok, či naopak: jakou setrvačnost a zpoždění vykazují státní orgány za reálným vývojem. Odhaduji, že prodloužení stavu nouze vejde v platnost, kdy po koronaviru nezbude v zemi ani památky. Což ovšem není výsadou japonské vlády. Protože koronová odrůda omikron dává přednost mládeži, mají se opatření dotknout především na škol a mateřských školek.

Spásu vláda vidí v posilovacím očkování, takže takzvaný booster by měl být od druhé půlky února k dispozici v denním množství 1 milion dávek. Jednoduchou matematikou zjistíme, že pokud by měla být proboosterována či proboostřena celá populace, trvalo by očkování asi třetinu roku.

03 I želvy se chrání před kovidem

V trusu želvy druhu ao-umi-game, což je podle wikipedistů kareta obrovská, byla nalezena téměř kompletní polypropylenová rouška určená pro jednorázové použití. Ach jo, někdo by měl těm blbým želvám, když už se bojí koronaviru, vysvětlit, že jednorázové použití není totéž, co jednorázové požití.

04 Mravenčí globalizace

V živočišné říši ještě zůstaneme: Ministerstvo životního prostředí svádí tuhý boj proti jedovatému mravenci, kterému se zde říká hi-ari neboli ohnivý mravenec. Tento název má dvojnásobnou platnost: Jednak je část těla skutečně zbarvena jako oheň, druhak jeho kousnutí jako oheň pálí.

Původem je tento mravenčí druh z jižní Ameriky, ale do Japonska se nejspíše dostal spolu s kontejnery skrze Čínu. Původně se jeho působiště omezovalo na okolí přístavů v Tokiu, Nagoji a Ósace, ale momentálně je jeho výskyt hlášen z míst přístavům docela vzdálených. Jde o cílová místa, kam kontejnery směřovaly.

Mám řešení a dám ho vládě zcela zdarma:

  • Zavést pro mravence vstupní víza.
  • Pokud by toto opatření selhalo, povolat Ferdu mravence. Ten kdysi zatočil se žlutými mravenci a určitě by si poradil i s těmi rudými.

05 Změna v otcovství

Japonský občanský zákoník již přes sto let definuje domnělé otcovství dítěte nerozeného po sňatku či novém sňatku jeho matky.

  • Podle stávající klausule je otcem dítětem, které se narodí do 300 dnů po rozvodu matky, její bývalý manžel.
  • Další klauzule říká, že nerodí-li se dítě do 200 dnů od svatby či nového sňatku, považuje se za jeho otce současný manžel.
  • No a nový návrh, předložený vládním panelem, připouští, že za otce dítěte narozeného i do 200 dnů od sňatku či nového sňatku, by měl být považován současný manžel.
  • Princip 300 dnů bude zachován, přibude však ustanovení, které výjimečně předpokládá, že i dítě narozené do 300 dnů po rozvodu je dítětem současného manžela, pokud za něj byla matka v době porodu znovu provdána.

Ono to vypadá jako hraní s číslíčky, ale kvůli současně platnému zákonu existuje hodně dětí, které kvůli problému otcovství nejsou zaneseny do matriky. V Japonsku totiž neexistuje systém rodných listů, ale matriční záznam typu rodič-dítě, manžel-manželka. Říká se mu koseki. Provdá-li se japonská žena, je vyškrtnuta z koseki svého otce a je přeregistrována do koseki svého manžela.

06 Zvýší se počet zahraničních pracovníků?

Podle myslící nádržky (anglicky: Think tank), se musí počet zahraničních pracovníků do roku 2040 zečtyřnásobit! Příčinou je klesající porodnost, která kráčí ruku v ruce s prodlužujícím se věkem dožití domácí japonské populace.

V současné době v Japonsku pracuje 1 milion 720 tisíc cizinců, což představuje 2,5% pracovní síly. To, podle mé matematické analýzy znamená, že v roce 2040 by měl být každý desátý pracovník Nejaponec! Dost dobře si takovou situace nedokážu představit. Už teď se dost často zahraniční pracovníci setkávají s ne zrovna vřelým přijetím, viz v současné době řešený případ šikany několika vietnamských pracovníků, o které informovaly i japonské televize.

Mimochodem, Vietnamci jsou po Číňanech nejpočetněji zastoupenými Gastarbeitery v Japonsku.

07 Stane se z Japonska vývozce zemního plynu?

Nebojte se, Japonsko neplánuje postavit do Evropy plynovod South Stream, ale uvažuje poslat část svých nadbytečných zásob zkapalněného plynu Evropě, které kvůli své nesmyslné energetické i zahraniční politice zřejmě brzo dojde i plyn do zapalovačů.

Japonská vláda se chystá konzultovat objem možný objem a načasování dodávek s místními energetickými giganty. Ovšem primárně se země samozřejmě chystá zabezpečovat své energetické potřeby s tím, že zima tu ještě zdaleka neskončila. Obavy o osudy evropské energetiky vycházejí z napjaté situace na rusko-ukrajinském pomezí. Prezident Biden v této souvislosti požádal Japonsko, aby zvážilo, jaké sankce na Rusko uvalí v případě, že Putin napadne Ukrajinu.

Jinak Japonsko není na ruském plynu příliš závislé, Rusko je svými zhruba 8 % až třetím nejvýznamnějším zdrojem. Nejvíce plynu bere Japonsko v Austrálii a Malajsku.

08 Kam s ní?

Míněna je odpadní voda po chlazení havarovaných reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima, která je po deionizaci v obrovském množství skladovaná v obřích cisternách poblíž elektrárny. Největší starosti o bezpečnost má samozřejmě Čína a Rusko. Obě země po Japonsku vyžadují, aby podmínky upouštění skladované vody do oceánu byly jasné a transparentní.

Podle mě jde o zbytečné starosti, protože se do Fukušimy chystá komise Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která podmínky vypouštění prozkoumá na místě. Taiwan mezitím odvolal embargo na dovoz japonských potravin z fukušimské oblasti, které na Japonsko uvalil brzy po oné havárii, ke které došlo v březnu roku 2011.

09 Nedůvěra v označení místa původu klesá

V japonských obchodech jsou k dostání oblíbené škebličky asari, údajně domácího původu, neboť na označení se skvěje nápis „Původem z prefektury Kumamoto“, která klezí na jižním ostrově Kjúšú. Zjistilo se však, že škebličky byly dovezeny z Číny a s domácími partnery byly posléze smíchány. Během tří měsíců bylo takto fejkováno zhruba dva a půl tisíce tun této pochoutky.

Já to řeším tak, že si milé škebličky jezdím nadloubat na nedaleký ostrov Nodžima.