01 Spor o zařazení na seznam UNESCO
Japonsko se už delší dobu snaží protlačit bývalý důl na zlato a stříbro na Seznam památek UNESCO. Doly se nacházejí na severovýchodě země, konkrétně na ostrově Sado (japonsky Sado-ga-šima), administrativně spadající pod prefekturu Niigata. V 17. století patřily doly na Sado-ga-šimě mezi světově nejvýznamnější zdroje zlata.
Se zařazením na seznam nesouhlasí Jižní Korea. Severní zřejmě také ne, ale té se nikdo na nic neptal. Důvodem je, že v době okupace Korejského poloostrova Japonskem, konkrétně v letech 1910-45 nuceně pracovali v dole zajatí Korejci.
V současné době jsou vztahy mezi oběma zeměmi velmi chladné. V roce 2018 totiž nařídil Nejvyšší korejský soud kompenzace za nucenou práci pro japonské firmy operující na Korejském poloostrově. Divím se, že tolik let po válce o obě země ještě nedospěly do stavu, kdy se s válečnými křivdami oboustranně přijatelným způsobem vyrovnají. Anebo se ostrov může přejmenovat na Sado-maso-šima a spor bude vyřešen.
02 Registrované partnerství po japonsku
Tokijská metropolitní vláda hodlá v nadcházejícím fiskálním roce, který začíná 1. dubna zavést systém partnerství osob stejného pohlaví. Systém se má týkat nejen obyvatel metropole, ale i lidí, kteří bydlí v jiných prefekturách a do Tokia jezdí za prací či za studiem.
Podle tohoto systému budou registrovaní stejnopohlavníci uznáni za partnery a získají certifikáty, opravňující je ke sdílení rodinného bydlení, k udílení souhlasu s lékařskými zákroky na partnerovi a upraví se vztah k partnerovým dětem. Domnívám se, že je to správný krok. K tomu bych ještě přidal uznávání společného majetku a práva na dědictví. A tady stop.
Jsem docela zvědavý, jak bude takový certifikát vypadat. Nebo snad spolu budou partneři figurovat v rodinných matrikách, tzv. koseki, o kterých jsem se zmiňoval minule? No, uvidíme.
03 Medičky poprvé přečíslily mediky!
Před čtyřmi lety vybublal na tokijské lékařské univerzitě skandál. Provalilo se, že výsledky přijímacích testů byly falšovány ve prospěch mužských uchazečů. Odhalení vzbudilo pozornost japonské vlády a ta byla nucena na průběh následujících zkoušek dohlédnout. Také se konala řada protestních demonstrací.
No a co se nestalo? Poprvé v historii počet úspěšných, a tudíž přijatých uchazeček o studium medicíny přečíslil počet stejně úspěšných mužských protějšků. Zkouškovým sítem prolezlo 13,60 % dívek a 13,51 % chlapců. Jde o průměr sebraný na celkem 81 lékařských univerzitách celého Japonska.
04 Princ Hisahito byl přijat na prestižní tokijskou střední školu
Princ Hisahito je především jediný potomek po meči v císařské dynastii v poválečné době. Jinak je to samá holka, holka, holka. 15letý princ je syn bratra císaře Naruhita – korunního prince Akašina a korunní princezny Kiko. V pořadí je po svém otci druhým následníkem trůnu a technicky vzato jediným dalším, protože následnictví po ženské linii ústava nepřipouští a podle všeho se situace jen tak nezmění.
Bude také prvním studentem nearistokratické střední školy. Ostatní členové studovali na střední škole spadající pod univerzitu Gakushū-in. Střední škola, na kterou byl princ přijat, spadá pod Tsukubskou univerzitu, přesto, že sídlí v Tokiu.
Trochu v tomto rozhodnutí poznávám myšlení korunního prince, který je jakožto fanoušek rockové muziky na feudální poměry vcelku progresívní nebo přinejmenším liberál.
05 První japonská vodíková lokomotiva
Železniční společnost Higashi JR představila první vlak poháněný vodíkem. Společnost jím hodlá v budoucnosti nahradit současné lokomotivy s dieselovým pohonem. Lokomotivu společně vyvinuly firmy Toyota a Hitachi. Vodík je skladován v nádržích umístěných na střeše. Maximální rychlost vlaku je zhruba 100 km/hod, což není úplně šinkansenoidní hodnota, ale pro nákladní vlaky by mohla stačit. Ovšem záleží na tažném výkonu.
Auta a autobusy na vodík jsou již v Japonsku v provozu. Současná legislativa však vlakům toto palivo neumožňuje, takže železniční společnost bude muset zažádat o výjimku. Příští měsíc mají začít zkušební jízdy s tím, že s uvedením do běžného provozu se počítá na rok 2030,
06 Nahánění Rudé armády
Tokijská policie zintenzivnila hon po zbývajících členech japonské Rudé armády, kteří podnikali v 70. a 80. letech teroristické útoky, protože záležitost prý ještě neskončila. Japonská Rudá armáda je ultralevicová skupina s vazbou na palestinské teroristy. Podílela se na atentátech a únosech nejen zde, ale i v zahraničí. V paměti například zůstává okupace amerického konzulátu v malajském Kuala Lumpur nebo střelba na tel-avivském letišti.
Od té doby už nějaký ten rok uplynul, a tak uveřejnila vedle původních fotek teroristů i jejich možnou současnou podobu. Veřejnost je nabádána k ostražitosti slovy „Mohou bydlet i nedaleko vás“. Také na veřejných místech jako jsou třeba nádraží vylepila plakáty se stejnou tématikou. Má se za to, že nyní je většině japonských rudoarmějců již přes 70 let.
07 Firma dostala stopku na zahraniční dělníky
V minulém vydání Japonea jsem vás informoval o tom, jak v jedné firmě byli šikanováni vietnamští dělníci. Například 41letý stavební dělník byl opakovaně zraněn, dokonce utrpěl i zlomeniny kostí. No a milá firma byla potrestána! Stavební firmě, ve které k mlácení Vietnamců došlo, dostala od vlády dvouletého zaracha na najímání zahraničních dělníků. No tomu říkám kruté potrestání. Firma jednoduše ty dva roky překlene najmutím domácích brigádníků a až trest pomine, najme jiné Vietnamce.
Pro nás, Čechy, by mohla být zajímavější informace, že vietnamští dělníci přijeli do Japonska pracovat na základě bilaterální mezivládní dohody! Čili úplně stejným způsobem, jako kdysi přicházeli vietnamští dělníci do Husákovy říše, přijíždějí v současnosti i do Japonska.
Ani se mi nechce věřit, že Japonsko 21. století řeší nedostatek pracovní síly způsobem opsaným od komunistického Československa. Ovšem tento případ je o dosti peprnější. Šikanovaný Vietnamec nespadal pod tento program, ale byl v Japonsku jako praktikant na technickém zácviku. Ovšem místo cvičení byl poslán normálně hákovat jako pomocná síla.
Zneužívání zahraničních praktikantů není v Japonsku nic výjimečného. Jen v předminulém roce bylo potrestáno přes 60 tisíc firem, kde k tomuto fixlu došlo. Zdá se vám to hodně? Samozřejmě, že nešlo o nějaké giganty typu Sony nebo Toyota, ale malinké především stavební firmy, kterých je v Japonsku moře.
Každopádně by mě zajímalo, co se do nich zahraniční praktikanti jezdí učit. Házení lopatou?