Tokijská metropolitní vláda posouvá letní režim odlehčeného oblečení, takzvaný Cool Biz, o úroveň výš.
Úředníci už nemají jen odkládat saka a kravaty, ale podle povahy práce mohou přijít i v polo tričku, obyčejném tričku, teniskách a dokonce i v šortkách. Cílem je snížit závislost na klimatizaci ve chvíli, kdy se Japonsko připravuje na napjaté dodávky elektřiny a drahou energii.
Tokijská guvernérka Yuriko Koike to bere skoro osobně. Právě ona jako ministryně životního prostředí před 20 lety pomáhala Cool Biz rozjíždět. Nová verze má vedle volnějšího oblečení podporovat také dřívější začátek práce, aby se část doby stihla odpracovat ještě před nejhustějším vedrem.
Japonsko má za sebou nejteplejší léto od začátku měření v roce 1898 a teploty nad 40 °C už nejsou výjimkou. Meteorologové pro ně dokonce zavádějí nové označení „kokušo“, tedy doslova kruté vedro, jak jsme informovali v minulém vydání Japonea.
Co na to Biwako
Mně na tom, tati, přijde krásně japonské, že i šortky v kanceláři tady znějí skoro jako reforma státní správy. V Evropě by si člověk řekl: je horko, vezmu si něco lehčího. V Tokiu z toho vznikne oficiální iniciativa, tiskové prohlášení a seznam, kdy se to smí podle pracovních povinností.
Chápu, že úředník na přepážce nemůže vypadat jako turista na pláži, ale zároveň, když je venku 40 °C, kravata už není důstojnost, ale malá textilní tortura.
Jen mám pochybnost, jestli tričko a kraťasy opravdu vyřeší spotřebu elektřiny, nebo jestli se tím jen hezky ukáže, že „něco děláme“.
Co na to Milan
No právě. Šortky klimatizaci nenahradí. V Japonsku má změna dress code, čili firemních pravidel oblékání, podstatně větší význam, než by se mohlo zdát.
Tady se prostě pracovní kultura nemění po metrech, ale po centimetrech. Nejdřív zmizí kravata, pak sako, pak dlouhé kalhoty. No a než se nadějete, kancelář vypadá jako výjezdní firemní jednání na Okinawě.
Nejde ovšem o energetickou revoluci. Je to spíš jen symbol. Ovšem takový, že nastupující léto už se nevejde do staré učebnice etikety.