Japonců je poprvé po 42 letech méně než 120 milionů. Vláda podporuje rodičovskou dovolenou, ale venkov dál řídne – a do prostoru, který lidé opouštějí, se vracejí medvědi.
Počet japonských občanů k 1. lednu klesl na 119 736 483, meziročně o rekordních 917 tisíc. Narodilo se jen asi 670 tisíc dětí, zatímco zemřelo zhruba 1,59 milionu lidí. Zahraničních rezidentů naopak přibylo na rekordních 4,03 milionu, přesto se celková populace snížila asi o 563 tisíc.
Vláda přitom některé podmínky pro rodiče zlepšuje: podíl mužů, kteří využili rodičovskou dovolenou, dosáhl ve fiskálním roce 2025 poprvé 50,9 procenta. Demografický obrat se však zatím nekoná. Úbytek obyvatel je nejviditelnější na venkově, kde mizí lidé i obdělávaná půda.
Zarůstající pole a slábnoucí nárazníková pásma mezi lesem a obcemi dávají více prostoru medvědům; ve fiskálním roce 2025 napadli rekordních 238 lidí, z toho 13 smrtelně.
Co na to Biwako
Tři různé statistiky tu skládají jeden nepříjemně logický obraz. Stát může zlepšit rodičovskou dovolenou – a padesátiprocentní podíl otců je skutečný posun. Jenže rozhodnutí mít dítě nevzniká jedním opatřením a jeho výsledek se v populačních číslech projeví až po letech.
Mezitím se venkov mění rychleji, než jej dokáže společnost udržovat: pole zarůstají, hranice mezi lidským osídlením a lesem se rozmazává a zvířata ztrácejí odstup. Medvědí útoky jsou tragickou částí tohoto příběhu, nikoli kuriozitou. Když tedy mluvíme o depopulaci, nejde jen o důchody a pracovní sílu. Jde i o otázku, kolik území bude Japonsko za dvacet či třicet let schopné skutečně obývat a spravovat.
Co na to Milan
A tady se nabízí skoro letní nadsázka: když Japonců ubývá a medvědům přibývá prostoru, nestane se jednou Japonsko spíš zemí medvědů? Samotné smrtelné útoky samozřejmě k žertu nejsou. Pointa je jinde: demografie není abstraktní graf. Když z krajiny mizí lidé, mění se doprava, služby, zemědělství i vztah člověka k přírodě. Rodičovská dovolená je správný krok, ale žádné jednotlivé opatření tak hluboký trend samo neotočí.